V tomto okně si můžete upravit používání cookies podle vlastních preferencí. Pokud ponecháte výchozí nastavení, budou povoleny pouze cookies nezbytné pro fungování webu.
Technické cookies jsou nezbytné pro fungování webových stránek, není tedy možné je zakázat. Obvykle se nastavují v reakci na akce, které na webu sami provedete, jako je nastavení zabezpečení, přihlášení a vyplňování formulářů. Tyto cookies můžeme nastavit my nebo poskytovatelé třetích stran, jejichž služby na webu využíváme, a neukládají žádné informace, které lze přiřadit konkrétní osobě. Můžete si nastavit svůj prohlížeč tak, aby blokoval soubory cookie nebo o nich zasílal upozornění. Mějte ale na paměti, že některé stránky bez těchto souborů nemusí fungovat správně.
Cookie | Popis |
---|---|
cookies_level | Vaše nastavení cookies z tohoto dialogu |
PHPSESSID | Relační cookie udržující ID aktuální session |
Analytické a výkonnostní cookies se používají k analýze návštěvnosti webových stránek a k dalšímu zlepšení jejich fungování. Pomáhají nám porozumět zájmům návštěvníků a způsobu, jakým naše webové stránky používají. Tyto cookies neshromažďují informace, které by vás mohly identifikovat.
Cookie | Popis |
---|---|
_ga_Q5WWRN5W1M | Cookie analytického systému Google Analytics |
_ga | Cookie analytického systému Google Analytics |
Jsou používány pro sledování návštěvníků na webových stránkách. Záměrem je zobrazit reklamu, která je relevantní a zajímavá pro jednotlivého uživatele a tímto hodnotnější pro vydavatele a inzerenty třetích stran.
Cookie | Popis |
---|---|
_gcl_au | Marketingová cookie Google Adwords |
_fbp | Marketingová cookie Meta |
Heh. Dnes se mi stala při kočárkingu po Kraváku hezká historka. Koupil sem si cappuchino do kelímku, vyškrabal se s kočárem na kopec. Sednul jsem si tam na lavičku a kochal se. Vedle na lavečce seděl takovej podivnej týpek už od pohledu. Nějak takhle si představuju Boba za 30 let :) Extravagantní obleček, somradlo přes rameno, oranžové brýle, placku VOLÍM KARLA, lahváček, tranďák v ruce a ladil nějaké stanice. Po chvilce šel kolem nějaký starší pán a ten chlapík v sombréru na něj volá se smutkem v hlase: "Pane! Co budeme dělat s tím Zemanem?"
Ten starší pán zpozorněl, ale pokračoval dál beze slova v chůzi. Evidentně nechtěl nic řešit, protože si chlapíka zaškatulkoval jako místního blázna. Když mu tenhle dotyčný neodpověděl, obrátil se s otázkou na mě: "Co vy říkáte na toho Zemana? Mě je z něho normálně špatně od žaludku, co s ním proboha budeme dělat?"
Já mu odpověděl že je to debil, že to budeme muset ještě dva roky vydržet, že buď se upije, nebo ho uklidí někam do izolace. Chlapík úplně ožil a hnal se ke mě poděkovat mi za můj názor. Sedl si vedle mě a dali jsme se do řeči.
Popsal mi celý svůj život. Jak když byl mladý, poslouchal svobodnou Evropu a muziku ze Západu, jak si pro něj přišli STBáci, jak miloval Havla a rozbečel se u toho. Tak frustrovanýho člověka ze současného prezidenta jsem teda neviděl.
Uklidnil jsem ho, že v tomhle boji není sám, že na Zemana mám já a hromada mých přátel podobný názor. Že je to zlo pro tuhle společnost, že je to senilní alkoholik, sponzorovanej z Východu. S pánem jsem si udělal selfiečko, potřásli si rukou a rozešli se každý svým směrem. Evidentně jsem mu udělal hezký den a dal mu pocit, že tady v tom boji není sám.
Pokaždé, když někde vidím napsáno, jestli naši zemi zničil opilec, naivní snílek a nesvéprávný poskok cizí mocnosti, musím to dočíst až do konce, abych zjistil, jestli se jedná o Zemana, nebo o havla...
!?!.. Taky dobrý ,) tak to su klidné
líbí