Po 15 letech zpět ve světě PC!

Mé starší dítko dorostlo do věku, kdy zatoužilo mít vlastní počítač. Doteď si vystačil s tabletem nebo mým Macbookem na cesty. V momentě, kdy objevil hru, která bohužel funguje pouze na PC, zatoužil po vlastním počítači s Windows (aniž by měl ponětí, do čeho se pouští) Já tenhle svět windows a nevzhledných černých krabic pod stolem opustil drahně let nazpět, protože už jsem na to neměl sílu. Laborovat, řešit, nastavovat. restartovat, reinstalovat. Potřeboval jsem prostě pracovat na počítači a neřešit jeho samotnou funkčnost.

Ale jak to tak bývá, děti se vymezují rodičům a tak jsem vyměkl a na letošní vánoce Ferda dostal své první PC! Ale nechtěl jsem mu to dát úplně zadarmo. Napřed si musel nastudovat YouTube videa o tom, co počítač obsahuje, z čeho se skládá a jak fungují jeho komponenty. Pak jsme nevybírali díly a Ferda vzal své celoživotní úspory od babiček a za vlastní si pořídil klávesnici a monitor. Zbytek měl donést ježíšek.

Tak se i stalo a pod stromečkem Ferda rozbaloval základní desku, procesor, chladič, grafiku, paměti, disk a samotnou krabici. Čekal nás velký úkol - složit si své vlastní PC.

Samozřejmě jsme se do toho vrhli ještě na štědrý večer. Druhý den ráno jsme k počítači připojili napájení a následovalo první zapnutí.

Tradááááá - nic! Ok. Někde se stala chybka, překontrolovat kabeláž. Druhý pokus - bingo! Všech 6 větráků se roztočilo, žel na monitoru pusto prázdno a na desce svítili dvě zlověstné LEDky. Komp neví o procesoru a pamětech. Ok. Spouštím YouTube, diskuzní fóra, čtu manuál od desky. Updatuju bios, vymontováním procesor, vyměňuju paměti, to vše několikrát za sebou.

Nebudu to tu protahovat. Stálo mě to celý boží hod vánoční. Jediný způsob, který nakonec zabral byl přesný postup něco ve smyslu, poškrabte se za levým uchem, třikrát řekněte Aleluja, počkejte 10 sekund, vysuňte a zasuňte kabel od monitoru do počítače. Naprosto iracionální počínání, které ale zabralo. Bohužel jen do pokusu nainstalovat windows. Tam nastala modrá smrt opakovaně.

No nic. Vypl jsem ten krám a dohodl se s kutilem Karlem, že bednu dovezu do Kroměříže a podíváme se na to společně.

U něj se celý proces prakticky opakoval. Po pár pokusech se nám nakonec windows podařilo nainstalovat i se všemi drivery potřebnými pro běh počítače. Ovšem v posledním kroku, posíleni dosavadním úspěchem jsme se pokusili v biosu zvednout takt pamětí.

Boom, restart, zhaslá obrazovka a opět dvě zlověstné diody. Nic nepomáhalo, reset biosu, vytáhnutí baterky. Jediné co nakonec zabralo bylo vytažení kabelu od monitoru a po 10 sekundách jeho opětné připojení.

Jaký je z toho závěr? Zas a znova jsem se utvrdil v tom, že svět PC se za ty roky nikam neposunul. Je to pořád jedna velká alchymie s naprosto nelogickým způsobem vyřešení problému stylem: pokus - omyl. Ferdův počítač můžeme používat, ovšem chraňtěpanenkomaria vlést do biosu a něco tam měnit.

Po téhle zkušenosti musím říct, že Apple počítače nejsou vůbec drahé. Za ty peníze si kupujete spousty ušetřeného času a nervů. Dostáváte nástroj, který vám pomůže s prací a vyřeší vaše problémy. Ne naopak.

Pozn.: Tenhle update píšu ze svého Macbooku Air. Když jsem šel od Karla a spřádal myšlenky na tenhle hale článek o PC, vypadnul mi noťas z batohu a spadl z 1,5 metru na dlažbu. Z hrůzou jsem ho zvedal ze země a říkal si - KARMA mě dostihla. Přátelé, nic se mu nestalo a je bez jediného škrábanečku! Tož tak.