V tomto okně si můžete upravit používání cookies podle vlastních preferencí. Pokud ponecháte výchozí nastavení, budou povoleny pouze cookies nezbytné pro fungování webu.
Technické cookies jsou nezbytné pro fungování webových stránek, není tedy možné je zakázat. Obvykle se nastavují v reakci na akce, které na webu sami provedete, jako je nastavení zabezpečení, přihlášení a vyplňování formulářů. Tyto cookies můžeme nastavit my nebo poskytovatelé třetích stran, jejichž služby na webu využíváme, a neukládají žádné informace, které lze přiřadit konkrétní osobě. Můžete si nastavit svůj prohlížeč tak, aby blokoval soubory cookie nebo o nich zasílal upozornění. Mějte ale na paměti, že některé stránky bez těchto souborů nemusí fungovat správně.
Cookie | Popis |
---|---|
cookies_level | Vaše nastavení cookies z tohoto dialogu |
PHPSESSID | Relační cookie udržující ID aktuální session |
Analytické a výkonnostní cookies se používají k analýze návštěvnosti webových stránek a k dalšímu zlepšení jejich fungování. Pomáhají nám porozumět zájmům návštěvníků a způsobu, jakým naše webové stránky používají. Tyto cookies neshromažďují informace, které by vás mohly identifikovat.
Cookie | Popis |
---|---|
_ga_Q5WWRN5W1M | Cookie analytického systému Google Analytics |
_ga | Cookie analytického systému Google Analytics |
Jsou používány pro sledování návštěvníků na webových stránkách. Záměrem je zobrazit reklamu, která je relevantní a zajímavá pro jednotlivého uživatele a tímto hodnotnější pro vydavatele a inzerenty třetích stran.
Cookie | Popis |
---|---|
_gcl_au | Marketingová cookie Google Adwords |
_fbp | Marketingová cookie Meta |
Čas letí. Okřídlená hláška, která platí. Přesně před rokem mi umřel táta. Předcházelo tomu půl roku plného nadějí a zklamání a trápení. Zákeřná nemoc nám ho vzala moc brzo a celá rodina se s tím pořád tak nějak těžce srovnává. Hlavně máma, která zůstala sama a nedaří se jí najít další smysl žití. Ale tak to prostě je. Žijeme si ty svoje každodenní dny a najednou příjde něco, na co nikdo nebyl připravený a s každým to zamáve. Člověk dospěje tak nějak rychleji. Svět se vám zdá hrozně nespravedlivý a zlý. Jenže ono to tak prostě je a my jsme malí páni na to, to změnit.
Chvilku jsem se odhodlával a řešil v sobě, jestli to není moc intimní, abych to vůbec zveřejňoval, ale pak jsem si řekl, že tohle potká každou druhou rodinu a každý se s tím musí nějak vyrovnat. Mě se to snad povedlo (byť některé sny jsou stále moc živé). Od té chvíle, kdy jsme se od doktorů dozvěděli tu strašnou diagnózu, jsem se tátu snažil fotit ať už foťákem nebo mobilem. Asi v nějaké snaze ho mít alespoň vyfoceného, protože víc sem nedokázal udělat. Možná to je celé mimo, ale mě fakt nenapadlo nic lepšího.
Tahle galerka mi bude sloužit jako vzpomínka na něj a na ten poslední smutný rok. Posílám tam na horu velkou pusu a děkuju
Táta
efo, tenhle post mi utekl, ctu az zpetne, shodou okolnosti, kdy najednou v mem (byt nastesti ne uplne nejblizsim) jsem zacal citat takovehle ztraty - v pripade prvniho kamarada - vrstevnika je to taky silne, smutne, zvlastni a nostalgicky... drz se chlape, dlouho jsme se nevideli!
neni se zaco stydet.. ven s tim treba .. jde videt, ze jsi ho mel opravdu velmi rad.. drzte se.
Hodně silná galerka, držte se!
A ještě jednou, teď jsem si uvědomila, že to bude právě 18 let, co ve stejném věku zemře taťka, byť jiné, ale jak podobné. Krásný advent. Vám všem. S.
Díky za vzpomínku. S.
PS. Doufám, že se na Štěpána uvidíme.
Palec nahoru. Dobře napsané, dobře vyfocené.
Smutný prohlížení fotek. Ale táta na tebe musí bejt pyšnej
pane, hodně silná galerka. jste borci.
mamce hodně sil a myšlenek jiných než na tátu.
Slzy v ocich...
Ty fotky, jejich sled, je hrozně silná záležitost. Hodně sil, hlavně pro mamku.
Neznám Tebe, neznala jsem Tvýho tátu, ale ráda čtu tenhle blog. Při prohlížení galerky mám slzy v očích a husí kůži. Drž se!