Indie není Mumbai

Pondělí byl úplně marný den. Jediné co jsme zvládli byl přesun letadlem 1500 km dolů na jih místními aerolinkami. Pro cestu na letiště jsme si nechali 2h rezervu, ale nakonec nám let ještě posunuli o 3 hodiny, takže jsme prakticky celý den strávili na letišti.

Jestli mě má tenhle trip něčemu naučit pak je to trpělivosti. V Indii prakticky pořád na něco čekáte. A čekáte dlouho. Všechno má svůj čas a ten tu doslova protéká mezi prsty. No musím si zvykat.

Po příletu do Kočínu v 9 večer nás po východu z letiště praštilo hrozné horko a dusno. Během 5 minut jste neskutečně ulepení a spocení. Děsím se, jaké horko tu bude přes den.

V Kočínu jsme se konečně potkali s posledním účastníkem výpravy Vašuckem, který doletěl rovnou sem. Takže jsme v plné sestavě 7 bílých exotů.

Btw klasický Indický výdrb pokračuje i tu. Zavoláte si Uber. Borec potvrdí pickup a pak vám zavolá ať to zrušíte, že vás do hotelu zaveze za cash. Vy říkáte oka. V appce Uberu to přepnem na cash. To ne. Požaduje zrušení a sníží nám cenu o pokutu od Uberu. Oni prostě vyjebou i s Amíkama :)

Ale podle prvních hodin tady na jihu to vypadá, že Mumbai bylo to nejhorší co nás mohlo asi potkat. Tady už není takovej hegéš. Když jdem po ulici, připadáme si jako rockové hvězdy. Dokonce nám i auta zastaví abychom mohli projít.

A ještě jeden highlight. Krom luxusního hotelu s nábytkem a splachovacím záchodem ve kterém bydlíme jen my, jsme včera narazili na skvělou VEG jídelnu. Tak dobré jídlo sem tu ještě nejedl. 7 lidí se najedlo a napilo za cenu jednoho jídla v Mumbai (cca 250kč dohromady) Věnovalo se nám asi 10 kuchařů a majitel restaurace byl člověk na svém místě. Moc fajn zážitek.

Jinak se tu množí dotazy na kvalitu stolice. Jedem tu s klukama stupnici 0 - 10 přičemž nula je voda, 10 je tuhá klobása. Zatím se držím na pěkné osmičce ale jak bude klesat obezřetnost, bude klesat i cifra.