Fujifilm X100F

Je to asi měsíc, co jsem se rozhodl pro druhý záložní foťák. Ne, že bych byl s Nikonem nějak nespokojený (naopak) ale tělo i objektivy narostly do řádných rozměrů i váhy a tahat fotobrašnu se skly a tělem a do toho jednoho caparta za krkem a druhého za ruku, to už prostě nejde. Na dovolené a výlety prostě sám už nikdy jezdit nebudu a tak jsem cítil potřebu mít na krku něco malého, rychlého, funkčního a relativně kvalitního. Druhý impuls pak je plánovaný trip do Indie v půlce listopadu a tam bych o svou D850 opravdu přijít nechtěl.

Takže jaké byly možnosti? Buďto nějakého Soňáka (A6000, A6400 atp.) nebo jsem si říkal že FUJI je mi taková sympatická značka, protože co je japonský je dobrý že :) No po pár dnech googlování a youtubování jsem měl plnou hlavu možností a variant a vždycky to skončilo na hrozné raketě, protože krom body je potřeba i nějaký kvalitní objektiv a ten se vždy pohyboval v ceně těla i výš.

No a pak mi Ondra Dufek (fujifilm represent) řekl o X100F. O co jde? Krásný kompatní bezzrcadlový foťák s kvalitním fixním sklem 35mm (při přepočtu na FF) a clonou 2.0. Foťák se mi na první pohled moc líbil. Betelný, kvalitně udělaný stroj s hromadou analogových točítek a vyřešený sklem jednou provždy. 35mm mám moc rád. Ostatně kdykoliv jsem bral Nikon jen tak na cestu, nasadil jsem fixní 35mm 1,8 a vystačil si s tím. Pravda je to trošku challenge, ale jakmile dostanete do oka tu vzdálenost, fotí se s tím výborně a tak nějak přirozeně. Po všech experimentech od extraširokých po extra tele ohniska je prostě 35 holy grail :)

Ok takže šup s ní do košíku a těšil jsem se jak malý Jarda. Foťák dorazil do druhého dne a já mohl vyrazit do ulic na první fotky. A jaké jsou po měsíci používání pocity? Začnu těmi přednostmi.

Tak prvně je to velikost. To je taková úleva nosit něco podobného na krku. Přehodíte přes rameno a ani o něm nevíte. Máte ho pořád po ruce ve sleepmodu. Stačí namáčknout a cvakáte. Pecka. Druhá věc je design. Ten se opravdu povedl. Vypadá nádherně. Mám uplné prazážitky na starou Praktiku, kterou jsem nosil jako 13 letý na krku. Clona i čas i ISO nastavujete otáčením kroužku, což je sice cool, na druhou stranu to z foťáku dělá i klíčové mínus, ale o tom až později.

Další plus je odezva foťáku, překvapivě rychlé a inteligentní ostření (umí celkem hezky detekovat obličej) no a pro mě pak digiální hledáček což je pro mě novinka. Ten luxus, kdy přesně vidíte, jak fotka bude exponovaná je věc, na kterou si zvyknete velice rychle a nechcete jinak.

No tolik k plusům. Teď poďme mínusy. Jak už jsem psal. Analogové kolečka jsou cool, ale úplně nahovno z hlediska ergonomie a přístupu k focení. Z Nikonu jsem zvyklý na full manual. Jedním kolečkem koriguju čas, druhým clonu. Případně si přehodím ISO když je potřeba. Tady je ale totální fail. Koukáte do hledáčku, máte nějaký čas, nějakou clonu. Potřebujete rychle zesvětlit. Na Nikonu rychle upravím čas, případně clonu, tady musím nahmatat kolečko a pootočit, protože rozpětí, ve kterém můžete měnit čas je prostě omezené. Nejde prostě upravit víc než +-3. Stejně tak nahmatat titěrné posunovátko clony je o nervy. A to se už vůbec nebavím o nastavení ISO, kdy musíte kolečko na čas nadzvednout a pootočit. Ano. Dá se nastavit ISO na auto a omezit rozsah, ale z nějakého důvodu mi foťák na slunci klidně použije 1600 ISO. Stejně tak si můžete nastavit čas na AUTO, ale clonou to neutáhnete a měnit ISO to už si rychleji změním čas. No prostě tohle je špatně. U momentek rozhodují setiny sekundy a já než to dostanu do správných hodnot, moment je fuč. A není to o zvyku, je to o dementní ergonomii. Bohužel vypnout omezení rozsahu nejde. Stejně tak nemůžu předefinovat změnu času na jiné kolečko, které by na to bylo vhodnější. Takže musím zatnout zuby a zvyknout si. Ale jak píšu. Není to o zvyku.

Pokud je tu nějaký FUJI guru, možná mi poradí jak na to, ale nevím. Ještě jedna věc mě postihla a to AMAZON tunning. Existuje spousta věcí, jak můžete foťák poladit. Třeba lepší grip, který namontujete do kolejniček blesku. Super. Foťák se podstatně lépe drží ALE už se nedostanete vůbec ke kolečku s nastavením času. Takže grip za 40 dolarů letěl jako první. Pak třeba sluneční clona, která ochrání objektiv, na kterém nemám žádný UV filtr. Vypadá to hezky, ale jednak to eliminuje krásné lensflery, které mám rád a druhak foťák naroste do prostoru a už s tím mlátite o futra a děcku o hlavu. Pak sem tedy potupně zkusil namontovat UV filtr abych nemusel používat krytku. Vypadalo to jako řešení ale ouha. Foťák začal házet Focus error. Asi mu filtr nějak bránil v ostření. Takže taky špatně. No ve finále jsem to zas očesal do továrního setupu. Jediné co sem si nechal je čeervená spoušť a pak takový kožený obal z jednoho pragmatického důvodu. Dvířka ze spodu foťáku, kde je karta a baterka se prostě sami od sebe otevírají. Díky koženému obalu, který má dvířka na cvoček, jsem tohle eliminoval. Pojistka je blbě udělaná a samovolně se prostě otvírá.

No a poslední věc která mě sere je výdrž baterky. Tím že jedu digitální hledáček, baterka zahučí celkem rychle. Ve srovnání s Nikonem, kde mám baterku i měsíc, tady musím mít neustále druhou náhradní, protože nikdy nevíte, kdy vám dojde.

Další featury foťáku už moc nevyužiju. Můžete si navolit nějaké simulace analogových filtrů, ale vzhledem k tomu že vše fotím do rawu a následně upravuju mě to moc nezajímá. Foťák má si ce wifi a dá se propojit s telefonem, ale raw fotky to přenést neumí, takže leda bych fotil raw+jpg. A to se mi nechce. Takže SD kartu a šup s tím do kompu pěkně po staru. Co se mi líbí je mód panoramatických fotek. Hezky je spojuje. Video jsem popravdě ještě nezkoušel.

Ikdyž to vypadá, že trošku pičuju tak vlastně ani ne. Fuji si teď beru prakticky vždy sebou. Probudila ve mě zase nadšení a motivaci k focení. Je krásná, skladná, rychlá. Megapixelů to má tak akorát a vyřešilo to můj problém dokumentování bez nutnosti tahat kila navíc. Takže toliko z mých postřehů k FUJI X100F.