Aktuálně

Od čtvrtka do neděle sme byli na horách. Sněhu bylo víc než dost a nechtělo se nám trávit hodiny v autě, proto padla volba na Dolní Moravu. Na českých horách sem dlouho nebyl. Tak nějak dávám přednost Alpám. Jednak kvůli délce sjezdovek a možnostem vyblbnotí na nich, v druhé řadě pak kvůli službám.

Na Dolní Moravě jsem byl vůbec poprvé. Web jim funguje dobře, webkamery vám prozradí víc než předpověď počasí. Po příjezdu nás čekalo super ubytko na starém mlýně. Nalákali nás na čtyřsedačku a na nově zbudované restaurace na kopci. Tím ale kladné body končí...

Už ranní fronta na permice měla naznačovat, že něco není vpořádku. Fronta se netvořila z důvodu přelidněného areálu, ale z důvodu neschopnosti a pomalosti obsluhy. Za den zaplatíte slušných 580kč a já nechci strávit čas kupováním permice. No dobrá. Nasednete na čtyřsedačku a než vyjedete nahoru, zjistíte, že vaše žlutá bunda je celá od černých mastných fleků, protože máte smůlu a sedíte přímo uprostřed, kde na vás stéká bordel z lanovky. Paráda. Další mínusový bod.

Po dvou hodinách ježdění člověku tak nějak vyhládne a tak zkusí nějakou z restaurací na svahu. Z těch 4, které sme navštívili měla jakousi úroveň pouze Chata Slaměnka nahoře na kopci. První den sme teda měli smůlu, protože nevařili, Zachránili to ale na druhý den slušnou nabídkou a chutnými jídly. To se nedá říct o hospodě dole. Špagety za 90kč ve vajíčku a s dvěma hnusnýma okurkama, přírodní řízek v UHO a se syntetickou bramborovou kaší nebo přepálené hranolky možná uspokojí průměrnou českou rodinku, ale sakra! Devadesátky jsou snad dávno pryč! V hospodě na rozcestí sme si chtěli zajít na večeři. V 6 už vám neuvaří, protože připravují večeři pro hosty, po osmé už taky ne, protože nic nemají nebo se kuchařovi nechce. Dole v bufíku u sjezdovky nám vypruzená paní uvařila dvě klobásy stylem: "až to bude, tak to bude". Ve 2km vzdálené Krčmě měli soukromou akci a tak sme skončili v nějakém podniku rodinného domu, kde sme hodinu čekali na možnost si vůbec objednat a další hodinu na samotné jídlo.

Obsluhoval tam metrák vážící plešatý milovník Sparty s tričkem Řepka forever, takže stěžovat si ani nemělo smysl. Na jejich obhajobu musím říct, že jídlo bylo nakonec dobré, ale...

Prostě sem se zase ujistil, že trávit čas na horách v ČR je častokrát za trest. Krásně zbudovaný areál s výbornou sněhovou nadílkou nezachrání stále ještě hrozné služby. Rodinkám s dětmi a skupinkám Polákům to asi tak nevadí, ale rozumnější jedinci sbalí kufry a vyrazí do Alp, protože to ještě bude nějaký ten pátek trvat, než u nás přestane být akutální hláška: "Otevřeli si hospodu, ale chodili jim tam lidi..."