Cestujeme

Tenhle update bych rád zavěnoval veletrhu ISPO. Pro nezasvěcené jde o největší veletrh v Evropě se sportovním zbožím. Pod tím si můžete představit vše od botasky, přes hůlky od lyží až po volvo, kterým můžete dojet na pláž a vytáhnout surf. Aboslvoval sem tohle poprvé a rozhodně hodnotím jako přínos. V hlavě se mi honí tisíc věcí co bych chtěl napsat, takže budu asi přeskakovat od jednoho k druhému.

Tak zaprvé. Jel sem na ISPO se snowboardovou firmou. Šupli nás logicky do pavilonů, kde se soustřeďují tihle mladí blázni, kteří nicméně ovládají zhruba 35% trhu spojeným se zimními aktivitami. Mohl sem tu tak omrknout největší hráče na trhu a sledovat jak se firmy prezentují. Zásadní věc – je to o penězích. Pokud do prezentace nenasypete aspoň milion korun, můžete si být jistí, že na sebe moc pozornosti nestrhnete, byť máte zboží srovnatelné s konkurencí a mnohé i přesahujete.

Pavilón snowboarďáků je barevnej, plnej reggae, ska, taneční muziky, hiphopu. Všichni jsou vpohodě a cool a happy a odvázaní a čím větší extrém, tím lepší. Show střídá show. Kalí se píva, balí jointy, korzuje se od stánku ke stánku. Naprosto dotažené to měl Volcom. Před stánkem nefalšovaní hippies, všude dým a alkohol a holky bez podprsenek. Jen co rozhrnete závěsy od stánku, čekají vás přehledně uspořádané komínky hader, projekce a osobní obchodník. Úlet. Image na prvním místě ruku v ruce s fungujícím marketingem – to je Volcom. Chlastejte, dělejte pičoviny ale jak přijde potencionální zákazník, přepnout na business.



No a takhle je to stánek od stánku. Můžete tu vidět neskutečné vylomeniny. Obskurdní šlapací kola na kterých chodíte a oni jedou, boty s kolečkama na tisíc způsobů, telemarkové lyže pro lidi co omrzel snowboard a život, hybrid kola a skateboardu, gyroskopem ovládané vozítko na baterky, které zrychluje a měni směr podle toho kam se nahnete (konečně sem si to zkusil a je to krutý).

Vrcholem obchodního pionýrství byly dva amíci co měli minikrámek. Na něm zmenšeninu kopce a dvou railů (zábradlí) a v ruce gumového snowboardistu a lyžaře. Když sem se ptal na co to je, tak prej si na tom můžete vizálně vymýšlet své triky s postavičkou, než do toho půjdete na ostro. Panáčci byly zatím jen v černé, protože borci sháněli sponzory, kteří by jejich nápad zaštítili a oni tak mohli postavičky popsat logama a udělat díru do světa.

Výstavní den končil v 18:00. Stačilo by ještě o hodinu víc a v pavilonu A2 by propuknula anarchie :) Všude plno nažraných, vysmátých lidí. Policie ukončuje caraoke show u Volcomu a jede se na privát 20 km za město, kde bydlíte spolu s dalšíma chudákama z ČR :)




A stejně tak po další 4 dny. Samo sem si veletrh prošel celý, ale můžu zodpovědně říct, že krom A1 – A3 to byla nuda. Nuda pro mě. Opustíte snb halu, přejdete dál a tam ticho, klid. Seriozní prodejci lyží a šponek. Svět lyžařů. Pro mě bez šťávy, nadhledu, uvolnění. Můžeme tu spekulovat o umělosti veselí v snb sekci ale lyžařská sekce byla pro mě fakt velká nuda.

Sem tam šla vidět nějaká povedená věc, to když si nějaká větší firma pronajala schopného grafiťáka a dala mu nějaký prostor, jinak to bylo jen recyklovaný odvar z toho, co bylo k vidění v snb pavilonech. Grafický design na světové úrovni. Fungující, originální, hravý, vtipný. Nádhera. Bavil mě tu každý leták, každá stickerka (miliony vždy a všude). Designy prken a textury hader až oči přecházely. Velká inspirace. Oproti tomu nablištěný byť chladný svět v lyžařské sekci. Jde prostě vidět, že týpci co řádili na lyžích v 70 letech zestárly s dobou a s nima i tenhle průmysl, byť tu a tam můžeme vidět pokusy o oživení, ale celkově nuda, nuda, šeď, šeď. Ale říkám. Zase mluvím sám za sebe.

Co mě ovšem nejvíc dostalo, byly pavilony C. Ani ne proto, co tam bylo ale pro zamyšlení se nad celou touhle západní civilizací a mírou konzumu, která se roztáčí do šílených měřítek. Na výstavní periferii v pavilonech C jste totiž mohli vidět pouze Číňany, Indy, Pakistánce, Thaivance. Poklidně seděli ve svých malých kukaních. Jedna jak druhá. Obklopeni pouze tím, co dělají pro cool a free značky ze západu a čekaly na další příležitost dostat zakázku od nějaké společnosti z Evropy nebo zbytku vyspělého světa. Fakt smutné. Žádná show, žádná extravagance, pouze pokorní obchodníci, kteři vyrobí od A po Z to, v čem pak v pavilonech A a B chodí ti vysmátí mladíci a buchtičky. Oba světy od sebe dokonale izolovány. Asi nedokážu popsat správně to, co to ve mně vyvolalo. Ale možná chápete, o čem mluvím.





Abych se tu do toho víc nezamotával, tak to shrnu, ISPO je galerka trendů, směrů, inspirace a výmyslů, které když se na trhu chytnou, autor může být vysmátý. Pro malou českou firmu je to příležitost na sebe upozornit, oslovit, získat případně prodejce na jiné trhy mimo ČR. Otázka je, jestli firma bez agresivně zaměřenýho marketingu a propagace může na tomhle trhu uspět. Jak to tak vidím kolem, dělat kvalitní věci nestačí. Pak je to ovšem otázka vlatního svědomí a osobních cílů a ve finále definování si toho co je smyslem vašeho života a co jste ochotni a schopni pro to udělat. Jestli vás zájímá tohle odvětví průmyslu, ISPO byste si neměli nechat ujít.

Jo a co mě ještě zarazilo byla absence free inetu. Na notebooku mi to hlásilo několik signálů, ale vždy ste se dostali jen na homepage s loginem a možností platby inetu přes kreditku. Jste v mecce obchodu a technologii a nemáte k dispozici free inet. Skandál. No nic vypínám komp a jdu balit hadry do krabic a demontovat stánek. Cirkus končí. Jedem domů.

Na fotoreport z ISPA se můžete mrknout tady!