Aktuálně

Ježiš tam je krásně. Úplný teploučko. Poznal sem to při pohledu z okna na Ukrajince, co sváří na stavbě v krátkém tričku, bo od rána zase lapím jenom u počítače prakticky až do teď. Jenom hlad mě vyhnal do Delvity pro nějaký jídlo.

Cestou zpět, ověšený igelitkama sem si sednul na lavečku, pil ledovej čaj a pozoroval ten sídlištní hukot kolem. A tak nějak zase přemýšlel. Co tu dělám, co chci dokázat, Co budu dělat za 3 měsíce, za rok, za 5 let. Kde budu, s kým budu, budu s někým? S kým? a jak dlouho? A bude mě to bavit? A...a vůbec.

Kecám blbosti. Neberte si ze mě příklad, stavte se pro svou polovičku a vyražte na procházku. Stačí kolem bloku. S odstupem i rutinní a nudné procházky mají něco do sebe. Šmarjah. Sentiment vám zase přetíká z monitoru. Dost! Úsměv :)