Uaaaah. Pohodička. Už od osmi od rána sem lapěl u kompu a makal jak blbec. Ve dvanáct mi ukápl pot a říkám dost! Vzal sem Elbrurna a vyrazil k vodě. Od spolužačky sem dostal typ na azurohladinu nedaleko Napajedel. A taky ze jo! Šterkáček jak z pohádky. Chvilkama sem myslel ze sem na Krete :) Fakt pohoda. Voda s ideální teplotou. Jedině co trochu kazilo na kráse byly kousek od hlavy jezdící tatrovky se štěrkem a následoval brutální prachový mrak :) ale jinak pohoda.
Myslím že mám pro tyto dny jasné pracovní schéma. Dopo makat, pak k vodě a večer ještě něco popracovat. To vám říkám. Základ je udělat si pohodičku.
Ještě sem při návštěvě intersparu řešil takové věci jako co si říkají brigádníci u stanků, co se neznají. Celý den stojíte v supermarketu s člověkem kterého neznáte. Metr od sebe a tlacháte. O tom by se dal natočit film. Romantické seznámení v Bompary domečku. Nedáte si bompar? Nebo bonpar? To už zní ale moc francouzsky. No nic jdu mrknout co nového ve světě.
stačí popojít o 150 m a tatry už tam nejezdí, teda pokud jsi byl u toho většího u pásu
jak zkonci skolni rok budu to mit taky tak :) uz se dockat nemuzu...juchuchuuuuuu!!!
až od 8? a jen do 12, kua tak bych se chtěl mít :)
ten film by byl dobrej i o té paní, co musí přebíhat z jedné půlky masovýho pultu do druhé (kvůli té přepážce oddělující hovězí/kuřecí nebo jak to tam je) a protože je rozdvojená osobnost, zamiluje se navzájem sama do sebe... eh, je fakt horko ;).