Tak nám umřel papež. No mě neumřel. Můj vztah k němu i k celé té náboženské instituci je dost chladný. Už před 3ma rokama, když sem papeže viděl kynout davu z okna, měl sem pocit, že je podepřenej fošnou a vsadil sem se s kumpánem o baňku, že nevydrží do roka a do dne. Přežil (možná i s díky boží pomocí) můj odhad o 2 roky.
V sobotu sme se zprávu o jeho skonu dozvěděli v hospodě. Kopli sme na jeho počest myslivce a šli spát, zatímco 3/4 světa brečelo. Na druhý den sem seděl u bedny a pozoroval vzlikající davy. Tohle je pánové síla. Síla moci, která mě celkem fascinuje. Umřete, a brečí kvůli vám skoro celý svět. To si už o sobě můžete říct, že ste slušné VIP.
Já důvod k slzám neměl. Papež mi nikdy nepomohl a ani sem ho neměl nijak v oblibě. A už vůbec sem nechápal ten jeho plitký humor, kterému se smáli davy. Asi jde z příspěvku cítit, že jsem bezvýhradný ateista a jak říká klasik: "až se bojím, že mě za to pánbůh potrestá".
RIP POPE!