Tak už nějaký ten večer pařím DOOMa 3. Je léto, prázdniny a já si konečně našel čas, strávit nějaký ten večer u gamesky. Abych si tenhle špíl mohl zahrát, lehce sem zainvestoval do sestavy a teď si tu krásu užívám v plných detailech a s maximálním strachem.
Je to fakt úlet. Sem schopný tu gamesku drtit tak hodinu maximálně. Pak je to o zdraví. Včera sem se přistihl, jak mi stojí všechny chlupy na rukou a to doslova. Takové ty návaly horka a chladu, sucho v krku, těkání očima po obrazovce. Zkrátka atmosféru to má neskutečnou. Tmavých, podezřelých rohů víc než pampelišek na jarní louce. Hrůza! A ty zvuky! Bože! Nejhorší pocity zažívám, když slyším ťukání pavoučích nožiček po všudypřítomném kovu a nevím, odkud ty mrchy na mě hupsnou. Engine hry je neskutečný. Bourá veškerá pravidla. Tady už neplatí ustálené jistoty, jakože "tyhle schody se přece nemůžou rozletět na cucky a vyskočit krvelačný zmrd". Příšerky běhají po zdi jak se jim zachce, vylízají všemi škvírami a překvapují vás na každém kroku. Pocit jistoty a bezpečí tu tak ztrácíte na celé čáře.
Abych tu jen nechválil, hra má samo i chybky. No nevím jestli chybky spíš jako hrajete, střílite a co? Prostředí, ač dokonalé, je pořád stejné. Semtam vás překvapí nová mrška a nebo další zbraň. Jdete, jak hra přikazuje. Nejdou otevřít dveře, ok zpátky pro něco, a zase zpátky a už to jde a tak postupujete dál a dál a...časem celkem nuda, kterou ale zachraňuje dokonalá atmoška. Asi jde tady z toho popisu cítit jistá rozpolcenost, ale hra tak na mě působí. Na jednu stranu pecka, na druhou celkem obyčejná střílečka.
Bez diskuze ale musím smeknout před tvůrci, protože ti si teda mákli. Dokonalé ztvárnění apokalypsy někde na Marsu. Od trubek, přes plechové dveře, pancíř, ovládací panely, zbraně až po příšerky je to vizuální dokonalost. Herní průmysl spěje do závratných výšin a lidi co dokážou dát dokupy takovou věc, k těm vážím maximální obdiv. Jestli se rádi bojíte, doom vřele doporučuju...