Nevím no. Nechci tu nikoho nasrat, jenom sem vypruzen z toho jak funguje náš privát a lidi v něm. Už při nastěhování mi bylo jasný, že člověk musí nasadit toleranci na max a v mnoha věcech přimhouřit oko, ale mám pocit že v poslední době už to jde do extrému. Beru všechny spolubydlící jako kámoše. Ani to jinak nejde bo s nima trávím hromadu času. Zažil sem s nima hromadu srandy. Ale jsou věci, který mě fakt už serou.
Tak za prvé borci! Platím 3000,- za to abych si kdykoliv, když si usmyslím, zavřel za sebou od pokoje dveře a měl klid! Tzn: Když něco chcete, tak klepejte a už si nepřeju aby se opakovaly podobný věci!
Když něco potřebujete (a dá se říct že potřebujete pořád něco) - není problém. Rád vám pomůžu, ale uvažte sami, kde je zdravá míra pomoci od kamaráda a kde už to toho druhýho třeba může obtěžovat. Drzost je do jisté míry fajn věc, ale nic se nemá přehánět.
Taky pak těžko se organizuje nějaký úklid, když dokážete celé dny chodit kolem plného koše z odpadky, a nedojde vám že by se mohl třeba hodit do popelnice.
Nemám nic proti návštěvám na privátě, ale když spontánně rozlejete 8 baněk chlastu, necháte si udělat kamaráda polívku, kterou zhulenec slušně připálí a ráno pak zmizíte a o nic se nestaráte, je to vrcholná nezodpovědnost k ostatním.
Hele klidně si vezměte můj toustovej chleba, uvařte si můj lepší čaj, pučte si můj kečup, vytřete si prdel mým toaleťákem ale kurwa nemůžete to takhle řešit měsíc!
Doufám že si to přečtete a že vám to nebudu muset vysvětlovat z očí do očí, protože je mi to trapné už jenom z toho důvodu, že vám tyhle věci, které jsou dost důležité pro nějaké rozumné soužití mladých zhulenců, nedochází! Díky! Mám vás rád...