20. 04. 2005
YP akci na Štípě máme všichni za sebou. Asi čekáte nějaký vyjádření. Snažím se utřídit si myšlenky. Jedno je jasné. Přijet na kalbu, pobavit se, popít, pokouřit, poslechnout, zatančit, zahrát, podebatovat, poklepat na rameno a odjet je ten nejlepší zůsob. Ten horší je postarat se o to aby to celé fungovalo a ve finále být rád že to nějak dopadlo a nemuset řešit nic. Nejsem teď moc schopný nějakého objektivního reportu z toho co sem tenhle víkend zažil. Sem nevyspaný, bez hlasu, unavený, všechno mě bolí. Ale pěkně od začátku.
Vše propuklo v pátek. Raději sem si vzal dovolenou a byl to jediný způsob jak to pořešit. Ráno sem musel ještě povyřizovat svoje osobní krpy jako 2 roky neodhlášené auto na pojištově a podobně. Vyzvednout trička, předat k výrobě, naložit Gyda a jeho gramce, lehátko, toustovač, vyzvednout Katchu a hurá do Zlína pro počítač, projektor a vše dovést na chatu. První větší komplikace ve Zlíně. Až podepíšu předávací protokol o zapůjčení projektoru, zjistí se že ten je zrovna v Přerově...Ok nic se neděje, jede se do Přerova. V ten moment zasahuje boss a celý plán projektoru se rázem boří. Projektor prostě není. Co teď? 2x projetý tel. seznam, voláme, zkoušíme. Je pátek 16:00 a shánějte věc, kterou vám hned tak někdo nepůjčí a když půjčí, nechá si za to tučně zaplatit. Na poslední chvíli přichází spásná smska od Zdeni. Firma Impromat půjčuje, ALE.....1590,- za den 390,- za každou hodinu (vše bez dépéhá což sem nevěděl). Projektor má počítadlo, které měří chod žárovky. Takže očůrat to prostě nejde. I za těchto nekřesťanských podmínek projektor beru, protože co se slíbí se má dodržet. Po cestě ještě vyzvedávám Iraf a Kamilu a valíme zpět na chatu, čeká se na dřevo, lidi začínají přijíždět, poslední úpravy místnosti. Vše probíhá podle plánu. Elis s Patawou vybírají peníze, dávají vysačky na krk. Balí se první špeky. Naráží se první bečka. Muzika má trochu spoždění. Tuším že kolem osmé doráží Overflow s aparaturou. Vše se zapojuje. Problémy s lidma co doráží do Zlína ale už se nemají jak dostat na chatu. Venku brutálně mrzne. Chata se příjemně plní. Lidé proudí sem tam, tam sem. Oficiální zahájení sme tak nějak promeškali, takže sme vás nemohli seznámit s pár organizačníma zásadama což byla naše chyba. Akce valí. Lidí se baví. Pouštím projekci. Podle všeho se to lidem líbí. stojí s krýglama, pohuluje se pohupuje se Overflow to sází desku za deskou. Po 3 hodinách vypínám projektor a odnáším do bezpečí. Kalba jede dál. Gyd se vrhá za gramofony. Dav šílí :) Gyd hraje dobře a čistě (jestli se to dalo v tu chvíli nějak posoudit) Lidé se baví, krb krbí, u fotbálku se střídají dvojce za dvojcí. Nedokouřené špeky nacházím na každém stolu :) Nálepky Venci se objevují naprosto všude. V tomhle tempu se jede až do rána. kdy asi v 6 se vrhá za gramofony Kraťa a změna rytmu jen prospívá celé atmosféře. Já odpadám do spacáku ve vymrzlém pokoji. Usínám u Indyho a Witche.
Je sobota ráno. Jdu se podívat zda vše ve zdraví přežilo. Všichni vypadají spokojeně. Dochází třetí bečka. Pomalu se lidé probouzí a shlukují u krbu. Někdo si jde do vesnice pronoviny, někdo na snídani. Hraje se v poklidném rytmu. Opět stále fotbálek. Hromada lidí odjíždí. Vozový park před chatou řídne. Počet lidí v sobotu se dohaduje asi na 60 až 70. Sobota se pěkně rozjíždí. Já pomalu ztrácím hlas, protože bavit se s 60ti lidmi za totálního hluku prostě nejde dlouho vydržet. Navečer se opět objevují nový lidé. Elis toho má plný kecky, jde si lehnout. Já na tom taky nejsem nejlíp. Snažím se vybírat prachy ale místo reakce předání peněz narážím na nechápavé obličeje. Nemám silu to řešit. Asi v deset večer se jdu podívat nahoru do pokoje. Tam nacházím vytuhlého gyda s patawou. Připojuju se k nim. Chvilku ještě plácáme nesmysly a pak usínám spánkem mrtvého. Je neděle ráno. Je ticho! poprvé po dvou dnech ticho! nemůžu tomu uvěřit. Jdu se podívat co se dole děje. Všichni spí. Hledám zbytky mého jídla. Naštěstí Do, který přijel v sobotu večer dovezl nějakou snídani. Lidé opět odjízdějí. Zůstává největší jádro yp commonwealthu. Ve finále zůstávám s Patawou, Gydem, Elis, Romanem, Overflowem a Coxynkou. Hudba hraje do poslední možné chvilky. Začíná úklid. Moc děkuju Ester s Katchou za umytí nádobí, kterého bylo opravdu kvantum. Čeká nás ta nejhorší část večírku - úklid. Elis je mimo. Roman ji odváží domů, dováží velké fárko na fotbálek. Zametáme, vytíráme. Kontroluju stav vycpaných zvířat. Bažantovi chybí ocas, ten má zaražený za krkem. Vypadá to divně ale ocas má. Kachna nemá hlavu. Hlavu nikde nevidím což znamená že hlava už nebyla před akcí. Dochází dřevo v krbu. Dochází teplá voda. Teplá voda došla. máčíme hadry a vytíráme. Doráží starej myslivec převzít chatu. Chodí s baterkou a svítí si na špatně vytříté fleky. Takže znovu a znovu a znovu. Má zálohu, tak si vymýšlí. Počítá příbory. Chybí malá lžička a tři skleničky. Jedna židlička je rozlomená. Hádání o peníze. V 19:00 se vše vyřeší. Nakládáme fotbálek, bordel a jedeme do Zlína. Vyložit fotbálek. Poslední série sprostých slov a valíme do KM. Vyhazuju patawu, gyda a jedu domů, usínám ve vaně, první větší jídlo po dvou dnech. K Martině sem dorazil v devět. Chvíli se snažím komunikovat. Nejde mi to nemůžu mluvit. Na chvíli zavírám oči. Probouzí mě až budík - je pondělí. YP meeting mám za sebou :)
Vynechal sem tisíc věcí. Tisíc zážitků, tisíc vtipných scének, tisíc překvapení, tisíc stresů. Nemá to cenu tu vše popisovat. Chata se povedla o tom žádná. To že sme to finančně nezvládli je náš problém. Příště se budou muset stanovit nějaký pravidla a někdo zodpovědný kdo se postará o vybírání peněz. Protože když banda zhulenců dělá něco pro bandu zhulenců nemůže to dopadnout jinak :). Sem potěšen pohodovou atmosférkou, bezproblémovým chodem a hlavně se prakticky nic nezničilo, což mě těší. Samo se našlo pár věcí, který člověka vyprudí, jako chcaní do peřináče, totálně poblitý hajzlík a podobně ale to je daň za 60 kalících lidí v jednom objektu. Vpoho. Lidi sem rád že ste dorazili, že se vám to snad i líbilo. Tyhle akce se nemůžou dělat nijak často, protože já mám vykouříno do důchodu a vypito až za hrob ale ty nepříjemný vzpomínky vymizí brzo a pak už si budeme jenom říkat: "hej vzpomínáš na tu naši kalbu na chatě?" To byla pohoda co? :)
Co mě mrzí, že sem si nestihl popovídat s lidma, který tam přijeli mezi stádo neznámých lidí. Já doufám že se tam bavili stejně dobře jako my. Vážně sem se snažil každýmu věnovat ale hlas mi vypověděl po prvním večeru a pak už to byly muka, dostat ze sebe byť jen zesílenou větu. Zdravím tímto Crya a jeho partičku, Sinah a spol. a vůbec všechny kteří se hecli a dorazili. Díky! Někde, někdy zase možná dovi!
Cítíte z toho textu tu únavu?
kumštyke: