21. 04. 2005
Sliboval sem si to už několik sezón, ale nikdy se nenašel čas nebo peníze. Letos už sem si řekl dost! Jedu! A hned úvodem sem tomu rád. Do KV jsme vyrazili z KM v osm ráno. Na dva stopy sme byli v 16:00 v KV. Svezla nás šéfka SETUZY, hlavního sponzora festivalu. Žadné velké VIP to nebylo ale bylo to rychle a zadarmo do centra :-) Jelikož sem tuhle šílenost absolvoval poprvé a nebyl sem vybaven skoro žádnou radou, zpočatku sme trošku tápali. Pak sem ale systém festivalu pochopil a už sem se sáčkoval akreditovat. Vyfotili mě, vytiskli mi pěknou kartičku na 3 dny za 400 stovky. Denně sem tak mohl dát 4 filmy. Koupili jsme si knížečku s rozpisem filmů, nasedli na autobus, dojeli do stanového městečka, zaplatili 50kč za noc na jednoho a postavili stan. Posvačili, vyvalili se na karimatku a začali bláhově kroužkovat filmy, které bychom rádi shlédli. Odebrali se zpět do města k pokladně a začali předčítat filmy, které chceme vidět. Pokladnice nás zastavila hned na začátku zprávou, že na dnešek i na zítřek jsou všechny filmy vybrány :-( To nás docela vydrtilo. Takže z původních plánů naš požadavek zněl: cokoliv co ještě máte.
Závěrem pár vět. Přes všechny peripetie s lístkama se mi v Karlových Varech líbilo. Skvělá atmoška po dobu festivalu, hromada mladých lidí, filmy, které hned tak v normálních kinech neuvidíte. Krásný počasí, přátelé kolem, pravda dost draho, ale s tím se počítá. Kdo to i letos nedal, příští rok musí napravit. Já sem byl nadšený a příští rok se ukážu pravděpodobně znovu a určitě na delší dobu než 5 dnů.
Příjezd do KV. Hrozně těžko se mi fotilo, protože kolem bylo tolik věcí a lidí a organizačního zmatku, že sem na nějaké vychytávání snímečků neměl vůbec čas ani náladu. Hlavní vstup do Thermalu.
Týpci u vyřízování akreditací. I přes kvalitní systém se stávalo, že někdo dostal akreditaci do 5 minut a někdo jako třeba Marťa na ni musel čekat půl hodiny :-)
Vedle nás normálních baťůžkářů si akreditace vyzvedávali VIP. Poznáte toho člověka co se na mě zrovna otočil? No jak by ne. Samotný Šibík! Tentokrát fotografovaný.
Úvodní ceremoniál. Začali přijíždět jeden mercedes za druhým a z něj vystupovat české i zahraniční hvězdičky. Nic pro mě. Jednak sem přes ten dav skoro nikoho neviděl a když sem viděl, nijak to semnou necloumalo.
Lístek na první film jsme měli až o půl desáté. Co budeme dělat do té doby? No tak naboříme ne? S ženou sme si vymysleli termín - podívat se do batohu. Jelikož nemožně foukalo, museli ste s fajfkou zalést až do batohu aby vám nezhasnul plamínek. Na dno batohu sme se podívali opravdu řádně a že si jako prohlídneme město. Marťa našla tuhle natural pochvu :-)
HOtel Thermal je šílená stavba. I na pátý pokus sem se tam dokonale ztratil. Chtělo to párkrát si ho proběhnout aby se potom člověk nezamotal, když přebíhal z filmu na film.
Eurotel i s T-mobilem tam dotáhli na posílení signálu dvě antény. Botička na předním kole mě pobavila, ale teď si tak uvědomuju že to možná byla ochrana před možným odtáhnutím antény. Těžko říct ale Eurotel by si tu botičku zasloužil za ceny jeho juice pomocí kterého jste wapem objednávali lístky. Totální kolabs a spadnutí sítě by se stávat nemělo. Ale vás každá minuta nepovedené rezervace lístků stála nekřesťanské peníze.
Dost častý jev - fronty před pokladnami. Na všechno jste museli trpělivě čekat. Kdo si nepřivstal nebo neměl WAP moc filmů, které chtěl vidět neviděl...
Mini YP meeting. Plzeňáci i Pražské křídlo Třince si dalo dostaveníčko na hakis. Ubalil se obligátní špek a šlo se na film.
Pokud jste nezískali lístek na film, který jste chtěli vidět, existovaly ještě dvě možnosti. Buď hodinu před začátkem zkusit opět štěstí u pokladny kdy se některé lístky uvolnili a nebo čekat i hodinu před začátkem filmu před vstupem, až projdou všichni s lístky a doufat, že vás pustí na schody. Do velkého sálu byla dost vysoká pravděpodobnost, protože na schody se vlezla ještě hromada lidí, ale byla to solidní tlačenice, která mi opravdu nedělala dobře. Hej lidi! Vy ste jak blbí...
Tu tů tu tů tu tů tutůdudu...cha cha cha cha cha cha cha cha...a tak pořád do kola. 5krát sem se tomu upřímně zasmál, pak už se nudil. Největší aplaus vždycky sklidil udržbář, který vždy po nějakém projevu šel položit mikrofony na zem. Dělal to stylově a slávu si vyloženě vychutnával pomalou rozvážnou chůzí a opatrným položením mikrofónu.
To že jsou Karlovy Vary ruskou koloníí je jasné. To že jsou krásně opravené je taky fakt, ale stačí zajít za první barák zezadu a je vám jasné že celé je to hodně na efekt. Zepředu krásná fasáda, zezadu rujna.
Vychytávka festivalu. na střeše hotelu Thermal bylo koupaliště s 30ti stupňovou vodou. Prostě luxus. Kdo měl akreditaci, mohl se okoupat zadarmo. Výborný relax po hodinách strávených ve frontách.
"To sem blázen, to sem blázen!" říká si fly při pohledu na tyhle malé obrázky. A co že měly společného? číslo 3.
S festivalem jsme se rozloučili na koncertu Skyline. Místo to bylo neuvěřitelné. Ze starého kasína si Roxy udělala na festival svůj klubík. Fantastické prostory. Zabořili jsme se do pohodlných sedaček, seznámili se s bandičkou Pražáků v čele s ICEm. Ubalili se nějaký špíčka :-) a šlo se hopsat na Skyline. Tady už mi foťák signalizoval brzký konec baterií a tak vám nemůžu ukázat ty vychytaný prostory kolem. Ještě ke Skyline taková veselá historka. Jdu si s tričkem yp, z nenadání mě osloví nějaký týpek: Zdar mladý primitive! Ja se otočím, seznámím, pokecám s dvěma borečky a na druhý den je vidím coby klávesisty Skyline. Super! Jestli si tohle čtete, tak vás zdravím chlapíci!
No a uplně poslední fotka Skyline v akci. Ještě sem je live neviděl a v Karlových Varech se mi líbily. Bylo to takové veselé energické, hopsací. I žena se rozhoupala do rytmu Skyline. Jenom bych upozornil na MC téhle kapely. Ten mi připadal skutečně mimo. Nemůžu si pomoct. Samo nic proti němu, ale působil na mě dost rušivě. Maximal respect goes to bubeník! Protože ten se opravdu namakal.