V tomto okně si můžete upravit používání cookies podle vlastních preferencí. Pokud ponecháte výchozí nastavení, budou povoleny pouze cookies nezbytné pro fungování webu.
Technické cookies jsou nezbytné pro fungování webových stránek, není tedy možné je zakázat. Obvykle se nastavují v reakci na akce, které na webu sami provedete, jako je nastavení zabezpečení, přihlášení a vyplňování formulářů. Tyto cookies můžeme nastavit my nebo poskytovatelé třetích stran, jejichž služby na webu využíváme, a neukládají žádné informace, které lze přiřadit konkrétní osobě. Můžete si nastavit svůj prohlížeč tak, aby blokoval soubory cookie nebo o nich zasílal upozornění. Mějte ale na paměti, že některé stránky bez těchto souborů nemusí fungovat správně.
Cookie | Popis |
---|---|
cookies_level | Vaše nastavení cookies z tohoto dialogu |
PHPSESSID | Relační cookie udržující ID aktuální session |
Analytické a výkonnostní cookies se používají k analýze návštěvnosti webových stránek a k dalšímu zlepšení jejich fungování. Pomáhají nám porozumět zájmům návštěvníků a způsobu, jakým naše webové stránky používají. Tyto cookies neshromažďují informace, které by vás mohly identifikovat.
Cookie | Popis |
---|---|
_ga_Q5WWRN5W1M | Cookie analytického systému Google Analytics |
_ga | Cookie analytického systému Google Analytics |
Jsou používány pro sledování návštěvníků na webových stránkách. Záměrem je zobrazit reklamu, která je relevantní a zajímavá pro jednotlivého uživatele a tímto hodnotnější pro vydavatele a inzerenty třetích stran.
Cookie | Popis |
---|---|
_gcl_au | Marketingová cookie Google Adwords |
_fbp | Marketingová cookie Meta |
Hlásím se z Thajska. Konkrétně z ostrova Koh Lanta. Aktuálně sedím před našim pronajatým bungalovem a hlídám Ferdu, který si dal šlofíka. Nitka si šla skočit do moře a já si řekl, že bych vám tu mohl napsat něco o našem výletu. Možná to bude pro někoho i inspirativní a dozví se nějaké informace, pokud přemýšlí o podobné cestě s prckem.
No jo. Zase nějaká doba. Vím :) Jako každý rok, vyrážíme s bandičkou oldschool primitivů do Alp. Už je to taková pěkná tradice. Rok se domlouváme, řešíme ubytka, kdo s kým pojede autem a "proč zrovna my jsme Béčko". Od čtvrtka do neděle pak hoblujeme sjezdovky ve středisku Stubai, které je obrovské a freeridu zaslíbené. Letos nás teda trošku vypeklo počásko. Žádný prašan, ale o to víc azura. Užili jsme si to i tak. Navíc sme poprvé, co tam jezdíme, vyrazili večer do města. Skončili jsme na nějaké místní diskotéce, kde hrál liliputí dj a tancovali tam dvě Sněhurky. Byl to dost bizár výjev. Ostatně jako celá naše výprava. Díky kluci. Už se nemůžu dočkat na další ročník. A jako každoročně, video z celé akce.
Sedím v kanclu a čekám na poslední zoufalce, kteří si ještě nestihli vyzvednout balíčky. Pracovat se mi nechce a tak v mailu jen vlaječkuju nevyřízené požadavky a trošku se děsím ledna. Blíží se konec roku a možná není od věci zabilancovat.
Děcka žiju! Vím, jsem hroznej. Tak ve zkratce. Všechno dobrý! Práce hromada, Ferda roste jako z vody a dělá nám radost, léto je super a žhnetofest proběhl. Já pořád sbírám hezký písničky a teď sem z nich namixoval tenhle set. Pro tohle léto jako dělaný a můžete ho pouštět i svým malým potomkům! Užívejte tepla a já se zase ozvu. Brzo. Fakt! PUSŤTE SI MĚ TADY!
Tak už je to rok. Rok života s tímhle prckem. Řekl bych dost zásadní změna o které sem tu už psal a nebudu se tu znovu rozněžňovat. Jako asi každý rodič, sem si chtěl ten jeho první rok nějak zdokumentovat. A v tom mi přišla do rány skvělá aplikace 1secondeachday. Už z názvu je vám jasné o co jde. Natočíte video a v appce si vystřihnete konkrétní sekundu pro každý den. Ve finále vyexportujete jako jedno video s "vypáleným" datumem u každého dnu.
Tenhle prodloužený víkend jsem strávil na horách s bandičkou kumpánů, ostatně jako každý rok. Pravidelně vyrážíme od čtvrtka do neděle na Rakouský ledovec STUBAI. Jsou tam skvělé freeride zóny a počasí nás zatím nikdy nezklamalo. Až teda letos no. Jako prašan byl, ale nebylo moc vidět, kam se člověk řítí, takže to nebylo takové porníčko jako jindy.
Heh. Dnes se mi stala při kočárkingu po Kraváku hezká historka. Koupil sem si cappuchino do kelímku, vyškrabal se s kočárem na kopec. Sednul jsem si tam na lavičku a kochal se. Vedle na lavečce seděl takovej podivnej týpek už od pohledu. Nějak takhle si představuju Boba za 30 let :) Extravagantní obleček, somradlo přes rameno, oranžové brýle, placku VOLÍM KARLA, lahváček, tranďák v ruce a ladil nějaké stanice. Po chvilce šel kolem nějaký starší pán a ten chlapík v sombréru na něj volá se smutkem v hlase: "Pane! Co budeme dělat s tím Zemanem?"
Rychle. Mám chvilku, než se probudí, abych si tu ujasnil a sepsal ten nános myšlenek a pocitů z 8 měsíčního soužití s miminem. Máme teď s Nitkou střídavou mateřskou, takže dnes jsem doma s Ferdou já a mamka bouchá kačky v yp fabrice :)
"Už to tak nejde, rodina se dusí, musíš začít chodit normálně do práce do kanceláře" řekla manželka a já se od nového roku vypakoval z domu i se stolním kompem a jezdím do Řečkovic. Má to své plusy i mínusy. Už nemůžu sedět u počítače v trenýrkách. Na druhou stranu sem oddělil pracovní a soukromý život. Jedno velké mínus tu ale bylo. Nedělní Battlefield 4 s kamarády. Jezdit v neděli večer do kanclu kvůli hraní, to se mi nechtělo. Doma jsem byl navíc odsouzen jen k tabletu a telefonu a přecijenom někdy by se mi hodilo něco přeuložit, upravit, odeslat. A tak se objevila myšlenka notebooku. Jaký jiný, než od Applu. Mohl jsem si vybrat z 12 palcového Macbooku, který je sice krásný, ale nemá výkon, 13 palcového Airu, který má mizerný display a rozlišení, nebo Macbooku Pro 13 či 15 palců. 15 palců už není mobilní a stojí vskutku nekřesťanský peníz.