01. 03. 2017 / cestujeme

Tak jsme doma!

Včerejšek byl fakt náročný. 24 hodin na cestě. Jak s oblibou říkám. Na tom cestování je nejhorší to cestování. Poslední 2 hodiny před přistáním ve Vídni byl totální očistec. Se 14 kilovým děckem na klíně (nemá svou sedačku protože mu ještě nejsou dva roky) je to tortura pro rodiče. Ferda byl vpohodě. Celé to prospal, ale já už fakt nevěděl jak si sednout. Přesezené nohy, odkrvené ruce, zadek opruzenej, no hrůza. Přistáli jsme v osm večer, do Brna nás dovezli rodiče a my jen odpadli do postele a spali. Nějak jsem špatně nastavil termostat, takže sme tu měli hezkých 15 stupňů :)


27. 02. 2017 / cestujeme

Je čas říct Thajsku pá pá...

Máme tu poslední díl z našeho miniseriálu “Cestujeme s prckem po Thajsku”. Nitka s Ferdou už spí, protože ve 3 ráno vstáváme, tágo nás hodí na letiště, tam se odbavíme a v 6 odlétáme směr Dubai. Dovolená končí. 3 týdny utekly jak voda a za sebe musím říct, že to bylo dlouhé tak akorát. Závěrečné 3 dny v Bankáči nám daly zabrat. Bydlíme kousek od nejrušnější ulice Bangkoku a domluvit se tu s Ferdou, že když ťapat, tak vedle kočáru, je nemožný úkol. Přicházíme o poslední nervy a už nechceme žádné fejky, masáže, pad thaje, žádné svezení tuk tukem, ani sako na míru. Prostě stačilo :) Ferda má asi vrcholné období vzdoru a nedá se s ním rozumně domluvit na ničem :) Porušili jsme tu snad všechny zásady, které sme si domluvili, takže krteček v telefonu jede nonstop, dudel zachránil už hodně situací a sladkosti a cola měly premiéru právě v Thajsku :) Čůrání do záchodu se nám taky moc nepovedlo natrénovat, takže potupně kupujeme další plinky v 7/11.


24. 02. 2017 / cestujeme

Opice, sloni, skútry a poslední den u moře

Dnes máme poslední den u moře. Zítra nás čeká celodenní přesun zpět do Bangkoku. Přesuny turistů tu mají celkem zmáklé. Ve svém hotelu si koupíte lístek. Ráno pro vás přijede kára, doveze trajektem na pevninu a rovnou na letiště. Cesta sem byla strastiplná, zpět to bude brnkačka v klimatizované káře :) Aspoň doufám.


22. 02. 2017 / cestujeme

Thajsko? Miluju Thajsko!

Poďme se naladit na pozitivní vlnu :) Všichni členové výpravy už jsou vpořádku. Ferda už tu zase lítá jak turbomyš. Aktuálně jsme na samém jihu Koh Lanty. Sem už moc turistů nedojede, spíš dobrodruzi. Podle toho tu to taky vypadá :) Ubytování jsme poladili tak, že se v tom dá bydlet. Člověk fakt někdy žasne, jak to tu funguje nebo spíš nefunguje. Nepotřebujeme žádný luxus v podobě hotelových all inclusive, páskou na ruce a podobnými nesmysly, ale tady je to fakt čistý punk :) Už víme, že zaplatit předem za ubytko, aniž by sme se šli podívat, do čeho jdem, je blbost. Nakonec nám ale vyšli vstříct, vypucovali bungalov, vyhodili formaldehydové koule, které mají odpuzovat všechna zvířata ale spát se v tom smradu nedá :) Lokálové jsou zvyklý, ale nám bylo na zvracení a já radši spal venku v síti. Ale jak říkám, už je to cajk. Fascinuje mě třeba totální absence košů, kdekoliv. Pak jdete z pláže a vidíte divoké skládky za každým barákem. Ovocný shake vám jsou schopni zabalit do deseti igelitek. Člověku je z toho trošku smutno, ale tak musí si na to přijít sami borci.


20. 02. 2017 / cestujeme

Thajské ubytování a průjmy

Jak už jsem psal, najít si ubytko na místě bez bookingu nebyla uplně šťastná volba (já to říkal) Někdy v 6 hodin odpoledne jsme byli vděční za 3denní azyl v bungalovu o velikosti 3x3 metry. Něco jako skautská chatička s moskitiérou, houpací sítí před chatou a sprchou s hajzlem v suterénu. Stěží jsme tam rozbalili kufry, ale aspoň bylo kde složit hlavu. Mezitím jsme pátrali po něčem normálním. Dostal jsem tip na Leaf House bungalovy na Long beach. Takové komunitní hippie centrum s patrovými bungalovi a skvělou paní Lexi, která to tam měla na povel. Cena asi 700 Kč na noc. Bydleli sme v přízemí. nad námi bydlely dvě babičky z Česka. Jedna z těch paní už tam byla ubytovaná pátou sezónu. Vždycky ráno, když jsem dával Ferdu vyčůrat na stromeček, cvičila Tai-či na balkóně :) Obě byly skvělé a patří jim respekt (a dík za japonské pilulky pro Ferdu).


19. 02. 2017 / cestujeme

Bangkok a dál

Ok, večery jsou tu dlouhé a já nemám co dělat, tak sfouknu pokračování :) Kde jsem to skončil. Jo Bangkok. Zatím jsme neměli moc času. 2 dny je na tohle město asi málo, ale ještě se tam zdržíme při cestě zpět. Zatím jsou dojmy pozitivní. Je to divočina. Miliony lidí, tuk-tuků, káblů, turistů, atrakcí, jídla, podniků... Zatím jsme stihli jen ležícího Budhu, což je krásnej chrám s obřím ležícím Budhou ze zlata. Vůbec mě to jejich náboženství baví. Na každém rohu, v každé hospodě, obchodě mají takové oltáře(?) Modlitební místo, kam nosí jídlo a pití pro Budhu, zapalují vonné tyčinky. Jsou tu fakt na každém rohu, patřičně vytuněné. Druhá atrakace je Khaosan Road. Ulice asi kilometr dlouhá, plná obchodů, hospod, hostelů, stánků, kde seženete vše, co potřebujete k životu v Thajsku. Davy lidí proudí tam a zpátky, pouliční kejklíři, prodavači všeho možného. Dost blázinec, ale má to atmošku.


19. 02. 2017 / cestujeme

Rodinný výlet do Thajska

Hlásím se z Thajska. Konkrétně z ostrova Koh Lanta. Aktuálně sedím před našim pronajatým bungalovem a hlídám Ferdu, který si dal šlofíka. Nitka si šla skočit do moře a já si řekl, že bych vám tu mohl napsat něco o našem výletu. Možná to bude pro někoho i inspirativní a dozví se nějaké informace, pokud přemýšlí o podobné cestě s prckem.


06. 02. 2017 / aktuálně

Stubai 2017

No jo. Zase nějaká doba. Vím :) Jako každý rok, vyrážíme s bandičkou oldschool primitivů do Alp. Už je to taková pěkná tradice. Rok se domlouváme, řešíme ubytka, kdo s kým pojede autem a "proč zrovna my jsme Béčko". Od čtvrtka do neděle pak hoblujeme sjezdovky ve středisku Stubai, které je obrovské a freeridu zaslíbené. Letos nás teda trošku vypeklo počásko. Žádný prašan, ale o to víc azura. Užili jsme si to i tak. Navíc sme poprvé, co tam jezdíme, vyrazili večer do města. Skončili jsme na nějaké místní diskotéce, kde hrál liliputí dj a tancovali tam dvě Sněhurky. Byl to dost bizár výjev. Ostatně jako celá naše výprava. Díky kluci. Už se nemůžu dočkat na další ročník. A jako každoročně, video z celé akce.


22. 12. 2016 / aktuálně

Poděkovat, zhodnotit a tak...

Sedím v kanclu a čekám na poslední zoufalce, kteří si ještě nestihli vyzvednout balíčky. Pracovat se mi nechce a tak v mailu jen vlaječkuju nevyřízené požadavky a trošku se děsím ledna. Blíží se konec roku a možná není od věci zabilancovat.


© Copyright 2012–2024 youngprimitive.
All Rights Reserved.
DámskéPánskéDětské